Škoda CityGo

První větší fotící akcí na nové škole byl pictorial pro časopis AUTO7. Rozdělili jsme se do foto-týmů a začali vymýšlet koncepci vlastní fotografie. K dispozici nám byl svěřen zbrusu nový model mladoboleslavské Škody,  CityGo. Malé, kompaktní auto do města, určené pro mladé lidi, případně jako druhé vozidlo do rodiny. Z toho vychází i naše idea. Mladí, bavící se lidé uprostřed moderního města v pozadí a možná nově vznikající pouto mezi majitelkou auta a chlapcem projíždějícím na BMX. 

Když byl vymyšlen nápad, bylo důležité vybrat lokalitu. Jako nejlepší se mi jevil kancelářský komplex FUTURAMA - červené, pravidelné a symetrické budovy, uprostřed cestička a vepředu plácek, přímo vybízející k umístění celé scény. Po schválení lokality celým týmem jsme kontaktovali zástupce majitele. Ten byl až skoro nad očekávání nadšený a překvapený naším nápadem a vše naštěstí povolil. Jakožto nezkušená a také neodvážná pouštět se do celého focení sama a po hlavě jsem o odbornou asistenci požádala dva starší kolegy. Ve výsledku to byli právě oni dva, kteří mi nejvíce a nejvýznaměji pomohli jak při samotném fotografování, tak při následné a zdlouhavé postprodukci. Takže jim patří obrovský dík. :)

Den D nastal ve středu 9. listopadu. Po krátké konzultaci nad skicou jsme připravili světla, sami sebe, kompazistům jsme předali informace kde a kdy mají být a doufali jsme, že vše klapne tak, jak má. Zádrhel se samozřejmě vyskytl a to ještě před tím, než vše začalo. V čas, kdy jsme měli vyrážet na místo určení se žluté auto, které jsme chtěli fotografovat, vyskytovalo u jiného týmu, kdesi v Ústí nad Labem, a na nás čekalo před školou auto černé. Nezbývalo nic, než vzít co bylo, jet do Karlína a čekat na výměnu. Komparzisté postupně přicházeli a všichni byli značně udivení, když místo auta, světel, fotoaparátu a ruchu kolem viděli jen pár dalších zmrzlých lidí. Zdržení nakonec bylo hodinové a všichni tento omyl naštěstí vzali s klidem.

Jako první se rychle naexponovalo pozadí bez lidí a následovalo focení komparzu. Rozpohybovat skupinu mladých lidí v zimě by se možná mohlo zdát jako snadný úkol. Třeba pod záminkou, že se pohybem zahřejí. Opak byl ovšem pravdou. Možná za to mohla zčásti i nervozita, která trošku opadla po zapnutí Evropy2, ze které k poslechu a hlavně tanci ječely diskohitovky. Po nějákých dvaceti minutách se všichni konečně dali trošku do improvizovaného tance, skoků a podobných kreací, hodících se jako zdrojové fotografie.

Komparz byl poslán domů a na řadu přišli dva hlavní aktéři příběhu. Dáma má vždy přednost a to platilo i dnes. Sundat bundu, nastavit nohy, ruce, hlavu, přimět ji ke správnému úsměvu a svůdnému výrazu na imaginárního chlapce, který v době focení před ní vlasntě vůbec nestál, netrvalo moc dlouho. Slečna se snažila a správný kukuč nahodila během několika málo minut. Asi ji opravdu byla v pěti stupních a tričku zima. Horší to bylo u bikera. Dost času zabralo vymyšlení cool postoje na kole a ještě více pilování onoho pohledu. To, že mrkal opačným okem, než které bylo namířené k fotoaparátu byla jedna z mnoha vtipných příhod. Mé další, rádoby režisérské, komentáře raději zveřejňovat nebudu. :)

Všechny scény s živými bytostmi, nejčastěji a výhradně lidmi, byly nafocené a nyní zbývalo jen nasvítit všechny hrany auta, vnitřek a vnějšek, tak aby následná práce v Photoshopu nebyla moc lehká, ale zato precizní a dokonalá. Procesu svícení jsem zatím pouze přihlžela, protože tohoto úkolu se chopili ti zkušenější. 

Po necelých čtyřech hodinách bylo vše u konce, světla zabalená a my ve čtyřech lidech naskládaní, společně se židlí, v CityGo. 

Nyní bylo předemnou se obohatit o pár klávesových zkratek a triků v maskování, abych mohla strávit několik dní u Photoshopu ve škole a "dohrát dalš level", aby nakonec mohlo vziknout něco takového. 

Backstage foto by Lukáš Bílek & Adéla Demelová